Bechtěrevovu chorobu řadíme zánětlivá onemocnění chronického charakteru. Týká se zejména páteře, a především pak místa, v němž se spojuje pánev s křížovou kostí. Provází ji úporné bolesti zad. V českém prostředí proslula především jako nemoc, kterou po dlouhá léta trpěl Karel Čapek. Její historie je však o poznání delší: existují mnohé doklady o tom, že onemocnět touto chorobou bylo možné již například ve starověkém Egyptě.
Bechtěrevova choroba jako primárně kloubní onemocnění obvykle postihuje výrazně častěji muže než ženy. Zhruba totiž platí, že asi tři čtvrtiny všech nemocných představují muži. Celkově potom tato nemoc po celém světě postihuje asi půl procenta jeho obyvatel.
Ve vztahu k obvykle udávaným údajům o výrazné převaze mužů v celkovém počtu nemocných se sluší dodat také to, že někteří odborníci se domnívají, že ve skutečnosti tyto rozdíly nemusí být až tak dramatické. Důvody pro toto tvrzení potom spatřují zejména ve skutečnosti, že Bechtěrevova choroba v případě žen postihuje v prvé řadě horní část hrudníku, ramena i samotný krk, velice často pak také klouby končetin. Oproti tomu u pacientů z řad mužů se častěji setkáváme právě s problémy s dolní části páteře, díky nimž se u nich může nemoc zdát viditelnější a následně pak i více rozšířená.
Spolu s tím lze říci, že se ve zvýšené míře dotýká mladších lidí, zhruba v rozmezí patnácti až třiceti let. Velice často však její výskyt bývá odhalen až v pokročilejším věku, na čemž má hlavní podíl zejména skutečnost, že ve většině případů se její nepříjemné příznaky začínají objevovat a dále prohlubovat až v delším časovém rozpětí, a proto často zůstává po poměrně dlouho dobu nerozpoznána.
Samozřejmě jde v tomto směru o závažný problém: právě včasná diagnostika je totiž jedním z hlavních prostředků, kterým proti tomuto onemocnění můžeme bojovat. Čím dříve se totiž začneme intenzivně věnovat speciálně sestavenému cvičení, tím vyšší je pravděpodobnost, že se naše problémy nebudou stupňovat, a naopak dojde k alespoň částečné úlevě od nepříjemných následků onemocnění.
Jedním z hlavních projevů Bechtěrevovy choroby je přitom, spolu s pověstnými silnými bolestmi páteře a zad, především postupné tuhnutí kloubů nemocného, u nichž dochází k pozvolnému nahrazení donedávna pružných tkání chrupavek či vaziv naopak tkáněmi pevnými či tuhými – kostí.
Ani těmito poměrně drastickými změnami se však rizika a nebezpečí spojená s Bechtěrevovou nemocí nevyčerpávají. Hrozí totiž mimo jiné to, že již přítomné záněty se začnou dále šířit. Mohou se tak dostat do dalších orgánů, kde způsobují zdravotní komplikace. Zřejmě vůbec nejčastěji přitom mohou postihovat oční spojivky, dále srdce, plíce, šlachy či ledviny. Spolu s tím se v důsledku tuhnutí měkkých tkání značně zvyšuje a snad i násobí riziko úrazů páteře.
Velice důležité proto u tohoto onemocnění je, aby jeho diagnostika proběhla co nejdříve. Jako hlavní varující signály, že možná k podobným procesům dochází i v našem organismu, se přitom obvykle uvádí především dlouhodobější bolesti bederní páteře, které nás sužují alespoň několik týdnů, a zejména tehdy, pokud se ozývají poté, co jsme delší dobu zůstávali v klidu. Varovat nás mohou i celkové pocity únavy a vyčerpání.
Nejnovější komentáře