Bolesti zad. Takto se obvykle poprvé ohlašuje Bechtěrevova choroba. Vzhledem k tomu, že tímto druhem obtíží trpí či v minulosti trpělo zhruba devadesát procent našich spoluobčanů,je zřejmé, že s touto charakteristikou tak úplně nevystačíme. Kolem padesáti procent z těch, kdo právě spadají do kategorie produktivního věku, navíc bolesti zad trápí přinejmenším jednou za rok. Poselství těchto údajů je dvojaké: ano, s největší pravděpodobností vaše bolesti zad budou mít jinou příčinu, než právě toto onemocnění. Stejně tak je ale možné, Bechtěrevova nemoc po relativně dlouhou dobu zůstane nerozpoznána: přece koho by dnes nebolely záda?
Pokud nás však zajímá specifický případ Bechtěrevovy choroby, je možné popsat některé nejdůležitější vlastnosti této bolesti, pomocí nichž může být snadnější si zavčas uvědomit, že naše problémy se zády nejsou jen otázkou desítek hodin proseděných v kanceláři, či špatně nastaveného sedla na jízdním kole.
Obecně přitom můžeme říci, že v případech, kdy skutečně máme co do činění s Bechtěrevem se bolesti objevují především v dolní části zad. Spolu s tím vždy platí, že tato bolestivost není krátkodobou záležitostí, ale naopak člověka obtěžuje přinejmenším v horizontu několika celých týdnů. Rovněž je pro případ Bechtěrevovy choroby typické, že se tyto obtíže projevují u osoby v mladém věku, a to aniž bychom zároveň zpětně mohli vystopovat zásadnější příčinu, která tuto bolest způsobuje.
Kromě vlastní bolesti se objevují problémy s dosud neobvyklým a proto také poněkud stresujícím tuhnutím zad, které přichází pravidelně bezprostředně po ranním procitnutí. Tohoto ztuhnutí je však obvykle možné se po kratším protažení zbavit, a z toho důvodu mu také mnozí pacienti zprvu po poměrně dlouhou dobu nevěnují pozornost.
Hůře je samozřejmě možné ignorovat zmíněné bolesti zad, které se nejintenzivněji ozývají zejména v oblasti dolní páteře, přesněji typicky v místech, kde se oblast pánve střetává s křížovou kostí. Žádnou výjimkou pak tady nebývá ani tzv. vystřelování bolesti z těchto míst až k hýždím či spodní straně stehenních svalů.
Spolu s tím je pro „Bechtěrevovu bolest“ charakteristické, že ve většině případů začíná mírně polevovat tehdy, když se nějakým způsobem začneme hýbat či vyvíjet dlouhodobější fyzickou aktivitu, zatímco nejsilnější je naopak tehdy, pokud paradoxně neděláme nic.
Kromě těchto akutních příznaků s sebou toto onemocnění zpravidla nese také pozvolnou proměnu celkových pohybových schopností vázaných na schopnost pohybu páteře. Můžeme tak očekávat naplnění scénáře, kdy páteř můžeme ohýbat stále méně a méně, až si najednou uvědomíme, že se vlastně vůbec nemůžeme rukou poškrábat na koleni. A bude hůř! Nakonec si mnoho pacientů s Bechtěrevovou chorobou pořádně nepodá tužku spadlou na zem: mnozí z nich se totiž s postupným rozvojem onemocnění nebudou schopni vůbec předklonit.
Samozřejmě zde ani v nejmenším nemáme zájem na tom, abychom u zvídavých čtenářů zbytečně šířili paniku z neznámého. Měli bychom proto na tomto místě také dodat, že popsaný vývoj potíží se odehrává v horizontu mnoha let, a nejde tedy o nic, s čím by se člověk musel potýkat ze dne na den. Navíc se tato nejrozvinutější fáze onemocnění přímo dotýká pouze menšiny zaznamenaných případů.
Mimo zmíněných bolestí zad mezi charakteristické příznaky Bechtěrevovy choroby můžeme zařadit rovněž bolesti hrudníků, jež se objevují zejména při dýchání zhluboka. Také je dobré se připravit na chronické pocity silné únavy, a zejména záněty jak oční duhovky, tak i tzv. řasnatého tělíska. S těmi se totiž obvykle můžeme setkat ve zhruba čtyřiceti procentech případů. U těch nejmladších pacientů potom nemoc někdy začíná také otoky kolen, které přicházejí dříve než vlastní problémy se zády.
Nejnovější komentáře