Crohnova nemoc – dieta a strava

Protože se Crohnova nemoc řadí mezi zánětlivá onemocnění, postihující převážně tenké střevo,  vyžaduje si kromě farmakoterapie či endoskopické léčby rovněž výrazné zásahy do podoby dosavadních stravovacích návyků. Nemusí však jít o důvod k obavám. Nezbytné zásady jak nemocný tak jeho  bezprostřední okolí zpravidla velice rychle dostanou pod kůži, a již po pár měsících tak jídlo bude tím posledním, čemu by bylo třeba věnovat větší pozornost.

Samozřejmě ani v tomto případě neexistuje jednoduchý, univerzálně platný recept. Vždy je nezbytné skladbu jídelníčku pojímat podle konkrétního průběhu onemocnění. Důkladná konzultace s lékařem, týkající se stravování by proto měla být naprostou samozřejmostí.

Přesto však můžeme říci, že hlavní důraz by obecně měl být kladen na dostatečný příjem zejména bílkovin, železa, vápníku či kyseliny listové. A samozřejmě v neposlední řadě také vitamínů B a C – především proto, že bez nich není myslitelná jakákoliv účinná obrana proti  průjmům, které jsou bohužel smutnou, ale typickou součástí tohoto onemocnění.

Spolu s tím je na místě snažit snížit objem zkonzumované vlákniny, což je důležité především právě při průjmech či stenózách. Je-li však pacient naopak náchylný k zácpám, není třeba se vláknině vyhýbat, v takovém případě totiž jeho zdraví prospívá.

Třetí důležitou zásadou je potom přizpůsobení jídelníčku problémům se vstřebáváním tuků či špatného snášení mléka, které jsou rovněž častým problémem nemocných Crohnovou nemocí.

V případě akutních průjmů je nezbytné více pít, a stejně tak zvýšit množství zkonzumovaných plnohodnotných živočišných bílkovin. Pokud už sáhneme k potravinám s vyšším obsahem vlákniny, vždy bychom je měli upravit – rozmixovat, nastrouhat apod. Stejně tak se vyhýbáme čerstvému pečivu, rozdíl mezi např. Mezi chlebem a rohlíkem zde pro nás nic nemění.

Co se týče vlastních technik přípravy pokrmů, vhodné je klasické vaření, ale i dušení či pečení pod pokličkou. Pečeme nasucho a podléváme vodou či bujónem. Rovněž jako zahušťovadlo je vhodné použít mouku s vodou či nasucho opraženou mouku. Pokud použijeme tuk, tak až přidáním do hotového jídla. Ani sklenice mléka by se na našem stole neměla objevit.

Pokud bychom přijít s alespoň orientačním výčtem vhodných potravin, pak jsou to z živočišných produktů především mladá libová masa, dietní párky či drůbeží uzeniny. Játra pouze v omezeném množství, ryby nejsou vhodné pro úplně nejmenší strávníky – do tří let bychom se jim měli vyhnout. Co se týče tuků, kromě másla jsou vhodné zejména rostlinné oleje či margaríny. Dobrou zprávou je, že u vajec není nutné sahat k omezení.

Nepříjemným zjištěním naopak je, že nemocní by se měli vyhýbat syrové zelenině a ovoci. Vhodná je proto v dušené formě, či jako šťávy nebo „dětské“ přesnídávky. Sáhnout můžeme i po kompotech.

Naopak jako naprosto nevhodné složky jídelníčku se ukazují tučné či dokonce uzené masné výrobky, slanina, sádlo nebo záležitosti typu škvarků, jelit či tlačenky. Dále trvanlivé salámy, klobásy či masné konzervy. A samozřejmě také vše s přepalovanými tuky. Což platí i pochutiny jako jsou různé oříšky a brambůrky.

Doporučit nelze ani některé druhy koření, jako jsou chilli a ostrá paprika, česnek, křen, hořčice a pikantní koření obecně.

Vyhýbáme se také veškerým jídlům ze sáčku, polotovarům a hotovkám. Nezapomínejme na to, že nemocní by měli jíst vždy čerstvě připravené pokrmy, a nikoliv ty ze včerejška, které je třeba nejprve ohřát.

Pozor na bublinky! Raději pít čaje všeho druhu nebo ředěné ovocné šťávy. Vhodný je i puerh čaj, který upravuje metabolismus a působí i na střeva.

sponzorovane odkazy