Crohnova nemoc, chronické zánětlivé onemocnění postihující trávící ústrojí, které nejčastěji vyskytuje v oblasti začátku tlustého střeva, případně v konečné části střeva tenkého, patří k onemocněním, jež se v posledních dvaceti letech na našem území objevují výrazně častěji, než tomu bylo v minulosti. Nejčastěji bývá diagnostikována u osob mezi dvacátým a čtyřicátým rokem života. Zatímco ve stáří se poprvé obvykle neobjevuje, u dětí tomu tak být nemusí, i když jde o spíše výjimečný scénář. V takovém případě může vést k drobné postavě a nízké hmotnosti. Crohnova nemoc se objevuje jak v podobě náhlého zánětu, tak i pozvolna narůstajících obtíží.
Ve svých akutních formách u mnoha pacientů silně připomíná zánět slepého střeva. Jejími průvodními znaky tak bývají bolesti v pravé části podbřišku, zvýšená teplota či nevolnost, která může přecházet až k zvracení. V závažných případech, kdy lékař konstatuje přímé ohrožení života, se pak musí bezodkladně přistoupit k chirurgickému zákroku.
Začíná-li se však u postiženého nemoc projevovat postupně, patří k nejdůležitějším příznakům především vleklé průjmy, doprovázené silnými křečemi a pocitem malátnosti či nedostatku sil. Opět pociťujeme bolesti v podbřišku, přichází teploty, a nemocný začíná nečekaně hubnout.
Přestože byla Crohnova nemoc v posledních sedmdesáti letech podrobena intenzivnímu výzkumu, dodnes se nepodařilo jednoznačně odkrýt mechanismy, které stojí za jejím vznikem. Lze však říci, že v současné době mezi lékaři převládá názor, podle kterého je Crohnova nemoc v podstatě obrannou reakcí na některé bakterie a látky přítomné v potravě, která se projevuje v podobě zánětu.
Ačkoliv Crohnova nemoc nejčastěji postihuje trávící soustavu, žádnou výjimku nepředstavují ani její projevy objevující se v jiných částech těla. Bolesti kloubů nebo zad, onemocnění ledvin či žlučových cest spolu s kameny tak opět mohou odkazovat k výskytu Crohnovy nemoci.
Jedním z jejich charakteristických znaků jsou potom tzv. píštěle, tedy proděravění stěny střeva směrem do břišní dutiny, okolí konečníku či jiných tělesných orgánů. Dojde-li k nim, následuje zpravidla zhoršení příznaků spolu s hnisáním.
V takovém případě je obvykle nezbytné přistoupit k provedení operace, nezřídka doprovázené odebráním postižené části střeva. Bohužel však dodnes ani operaci není možné považovat za způsob, jak s jistotou zbavit pacienta obtíží. Podle dostupných statistik totiž v průměru až asi u poloviny všech pacientů, kteří prodělali operaci, dochází v období následujících deseti let k rozvoji Crohnovy nemoci v její chronické formě.
Nepříjemnou skutečností je, že ani důsledná prevence tohoto onemocnění nepředstavuje záruku toho, že se nám Crohnova nemoc vyhne. Obecně totiž platí, že zčásti je propuknutí Crohnovy nemoci odrazem genetických dispozic. V průměru zhruba u jedné pětiny z celkového počtu nemocných dochází k výskytu Crohnovy choroby i mezi příbuzenstvem.
Dalšími významnými rizikovými faktory, které vás mohou přiblížit k nemoci potom jsou například nevhodné stravovací návyky, především nedostatek vlákniny či naopak nadbytek rafinovaného cukru. A samozřejmě také kouření.
Vzhledem k tomu, že Crohnova nemoc se řadí mezi chronická onemocnění, její typický průběh charakterizuje střídání období relativního klidu s obdobími zvýšené aktivity, kdy se výrazně ohlašují popsané obtíže. Vlastní střevní zánět ale dokonce v těch nejmírnějších případech ani nemusí být odhalen, a nemoc dokonce může ustoupit i sama od sebe! Předvídat se to však bohužel spolehlivě nedá.
Nejnovější komentáře