Není ničím neobvyklým, když nemocný o tom, že jeho trávící soustava v sobě ukrývá žaludeční vředy, nemá nejmenší ponětí. Stejně tak se ale průběh tohoto onemocnění může odehrávat podle o poznání dramatičtějšího scénáře. V takovém případě lze očekávat urputné bolesti v oblasti horní poloviny břicha, které přicházejí a opětovně odeznívají. Zpozornět bychom měli také tehdy, pokud na sobě pozorujeme neobvyklou ztrátu apetitu a nečekaně začínáme hubnout. Jindy naopak můžeme začínat tloustnout – zpravidla následkem překonávání bolesti jídlem.
Žaludeční vředy si velice často spojujeme s představou jakési více či méně zasloužené odplaty za přehnanou poživačnost a neukojitelnou vášeň pro nezdravé jídlo. Podobné úvahy se samozřejmě mohou alespoň částečně zakládat na skutečnosti – dlouhodobá záliba v mastných a kořeněných jídlech, pití alkoholu, to všechno skutečně představuje závažné faktory podmiňující vznik tohoto onemocnění. Zároveň je však třeba říci, že v jiných ohledech jde o značně zavádějící tvrzení.
U větší části dospělých pacientů, jež se s žaludečními vředy léčí totiž hlavní roli sehrála infekce bakterií helicobacter, k níž došlo již v raném dětství. Klasickým způsobem jejich přenosu je přitom cesta skrze ústa. Celou situaci pak komplikuje fakt, že onemocnění může po dlouhou dobu probíhat bez sebemenších podezřelých signálů.
Hlavním příznakem tohoto onemocnění je nepochybně již zmíněná bolest v oblasti horní části břicha. Obecně pak platí, že mechanismus jejího vzniku je založen na narušení rovnováhy mezi ochrannými prostředky naší trávící soustavy a tzv. agresivními faktory. Jde zde o to, že za běžného stavu během jídla dochází přirozenému navýšení produkce žaludečních šťáv – to jednoduše proto, aby bylo možné vše dostatečně natrávit. Aby během tohoto procesu nedocházelo k podráždění žaludeční sliznice, jež se projevuje právě onou nepříjemnou bolestí, produkuje náš organismus žaludeční hleny a kyselé šťávy. V případě zmíněného narušení však však dochází k tomu, že povrch žaludeční sliznice je šťávám vystaven bez větší ochrany. Výsledkem je další prohloubení problémů a samozřejmě také pocity bolesti.
Kromě toho je pro onemocnění žaludečními vředy typické také to, že záchvaty nejpalčivější bolesti obvykle přichází krátce po jídle, a to obvykle nanejvýš zhruba dvě hodiny po pozření posledního sousta. Spolu s tím také platí, že čím dále od úst jsou žaludeční vředy umístěny, tím delší dobu trvá, než se bolest po jídle projeví.
Častým výsledkem více či méně pravidelných záchvatů bolesti potom u noha pacientů bývají obavy ze samotného jídla, po němž následují bolesti, a proto se mu snaží vyhýbat, což může vést až k úbytkům na váze. Stejně tak lze pochopitelně očekávat „běžné“ problémy se zažíváním, a to zejména v podobě nutkání ke zvracení.
Co se týče samotného průběhu onemocnění žaludečními vředy, dochází velice často k situaci, kdy si nemocný žádných zásadnějších potíží není vědom, a to do té doby, než dojde k nečekanému záchvatu. Ten zpravidla trvá po dobu jednoho, ale klidně i více týdnů, přičemž během této doby se nepříjemné příznaky objevují prakticky každý den.
V této souvislosti bychom měli také dodat, že množství pacientů, jež žaludeční vředy sužují, dlouhodobě potvrzuje zajímavou skutečnost, že příchod obtíží se alespoň částečně řídí právě probíhajícím ročním obdobím. Kritické jsou zde přitom obvykle jarní a podzimní měsíce, zatímco po zbytek roku mlže panovat relativní klid.
Dobrý den,přítel se léčí s žaludečními vředy, bere Lozeprazol,měl i helicobactera,ale občas ho to chytne i když si dává pozor co ji,tak přesto nekdy 5 -7/dnů z vrací a co vypije to vyzvraci a vůbec nemá chuť na jídlo. Krevní testy na markry měl negativní. Může se třeba Helicobacter vrátit? Děkuji