Podobně jako je tomu s příznaky zánětů ledvin, ani v otázce jejich možných příčin bohužel není prostor pro jednoduchá vysvětlení, s jejichž pomocí by bylo možné zaručeně popsat mechanismus, který stojí za tím kterým konkrétním případem. Lékaři, jež se profesně zaměřují právě na onemocnění ledvin, tak například pravidelně konstatují, že u alarmujících třiceti až čtyřiceti procent ze všech zaznamenaných případů zánětů ledvin není možné jednoznačně určit jejich bezprostřední příčinu.
I přesto však naštěstí některá čísla k dispozici jsou. V jejich světle se jako vůbec nejčastější příčina selhání ledvin ukazuje cukrovka, která je hlavním původcem selhání až ve čtyřiceti procentech případů. Druhým častým důvodem potom bývá také onemocnění cév, či tzv. ischemická choroba ledvin – toto bývá případ zhruba jedné pětiny zaznamenaných zánětů.
Jakkoliv se u množství případů ani dnes nemusí dařit přesné určení hlavní příčiny rozvoje zánětu ledvin, je zřejmé, že samo od sebe toto onemocnění nevzniká nikdy. Obecně je tak možné říci, že nejčastěji je zde na vině pozvolný postup nebezpečných bakterií z oblasti močového měchýře skrze močovod, stejně tak ale tyto bakterie mohou doputovat do ledviny až ze samotné močové trubice.
Zároveň ale není možné úplně vyloučit situaci, k zánětu došlo následkem šíření infekce prostřednictvím krve. Obvyklý scénář zde představuje zejména přítomnost zánětu na některém jiném místě v těle, odkud se po uplynutí určité doby infekce začne šířit krevním oběhem do jeho dalších částí. Prakticky se tak například infekce způsobující zánět v některém kloubu může dostat až přímo do ledviny.
Kromě bakterií však k zánětům ledvin mnohdy dochází na základě virové infekce či přítomnosti plísní. Tyto se různými způsoby mohou vetřít do tkáně ledvin, aby zde skrze vlastní toxiny negativně ovlivňovaly přirozenou funkci jednotlivých buněk.
Spolu s těmito „vnějšími“ původci však za skutečný rozvoj zánětu mohou stejně tak být odpovědné i buňky fungující jako součást imunitního systému člověka. Ty totiž v průběhu likvidace nežádoucích mikroorganismů mohou v daných místech mít nežádoucí vliv i na samotné lidské tělo.
V úvodu jsme si naznačili, že v případě zánětů ledvin lze hovořit pokud ne přímo o jednoznačných příčinách, pak přinejmenším alespoň o rizikových faktorech, které mohou výrazným způsobem přispět k finální podobě nemoci. Většinu z nich potom spojuje skutečnost, že ať tak či onak souvisí s problémy týkajícími se omezení přirozeného odchodu moči z lidského těla.
Toto se pak obvykle nejčastěji týká čtyř či pěti hlavních problémů. Jednak často jde o situaci, kdy daný člověk kromě jiných zdravotních komplikací trpí také rakovinou močového měchýře či prostaty. Volnému odchodu moči však stejně tak může bránit i výskyt močových kamenů kdekoliv „na trase“ močových cest, což s sebou pochopitelně zároveň nese také riziko zvýšené koncentrace bakterií.
Podobně často se dále hovoří o těhotenství jako rizikovém faktoru, jež často ztěžuje odtok moči následkem tlaku, jímž na močový měchýř působí plod. V této souvislosti je pak třeba zmínit také prostý fakt, že ženy jsou v tomto směru více ohroženy i tehdy, pokud vůbec těhotné nejsou. Jednoduše jde o otázku stavby lidského těla – u žen totiž nacházíme výrazně kratší močovou trubici, která navíc leží v těsném sousedství jak pochvy, tak análního otvoru, což značně zvyšuje riziko přenosu infekce.
Nejnovější komentáře