Příznaky artrózy

Lékaři specializující se na problematiku onemocnění kloubů v současné době rozlišují více než sto druhů artrózy či artritidy. Na následujících řádcích si  proto ani v nejmenším neklademe  nárok na úplnost. Konkrétní příznaky artrózy se navíc výrazně liší také v závislosti na tom, která část těla je onemocněním postižena, a jak dlouho již daný stav. Náš soupis hlavních příznaků je proto nutně pouze informativní.

Artróza se typicky ohlašuje urputnou bolestí v postiženém místě. Počáteční potíže jsou přitom obvykle spojeny nejprve s pohyby předcházejícími rozhýbání dané končetiny, a proto bolest velice brzy  odeznívá, což může nemocného snadno vést k falešné domněnce, že má co dělat pouze s přechodnou a nevinnou slabostí. Opak je však pravdou.

Tyto prvotní bolesti obvykle nejsou spojeny s konkrétní dobou, např. bezprostředně  po probuzení či naopak před usnutím. Přesto nicméně platí, že u nich zpravidla můžeme pozorovat silnější intenzitu na sklonku dne, což přímo souvisí s námahou daného místa nashromážděnou za celý den.

Co se týče vlastního charakteru bolesti, pacienti trpící artrózou potvrzují, že samotnou bolest můžeme jen těžko považovat za obtížně snesitelnou. Spíše je nepříjemná svým dlouhým trváním a úporností. Její intenzita se rovněž  může proměňovat v závislosti na změnách počasí. Lidová představa, že před bouřkou si na bolesti stěžují revmatici  či hypochondři tak není úplně přesná, a s největší pravděpodobností většina z nás v tomto směru měla zkušenost právě s osobami trpícími artrózou.

Rovněž platí, že že bolestivost kloubů u artrózy zpravidla neznamená, že by nemocný kvůli silné bolesti vůbec nemohl pohybovat s postiženou končetinou, či pouze za cenu největšího sebezapření. Podle klasického scénáře totiž prostřední část pohybového rozsahu nemusí být tolik bolestivá, případně dokonce vůbec nemusíme pociťovat nepříjemné pocity. Problémem však naopak bývají pohyby protažené do maxima, kdy právě na jejich konci přichází bolest.

V naprosté většině případů přitom bolest prochází přímo v oblasti postiženého kloubu, ačkoliv stejně tak mže i vystřelovat do vzdálenějších částí těla. Pozornost bychom měli věnovat také tomu, zda bolest není trvalého charakteru, Pokud nás nemocný kloub bolí neustále, nehledě na to, zda s ním vůbec pohybujeme nebo ne, pak bychom měli mít na paměti, že s největší pravděpodobností došlo poškození měkkých tkání v dané oblasti.

Artróza v počátečních stádiích svého postupu obvykle neznamená přímé poškození kloubu ve smyslu jeho změn, které by například znemožňovaly jeho běžný pohyb. Pokud se však podrobně zaměříme na pečlivé provedení pohybu, pak si obvykle můžeme všimnout toho, že dochází k nejprve drobnému drhnutí (tzv. drásoty). Tento problém se pak bohužel ruku v ruce s dalším pokrokem nemoci prohlubuje.

Nepříjemným výsledkem tohoto dlouhodobějšího procesu je pak postupná změna původního tvaru postiženého kloubu. Ten se totiž v důsledku toho stává větším, a zároveň přichází o svůj do té doby pravidelný tvar.

Pochopitelně spolu s těmito změnami kloubu je zároveň ovlivněna i jeho hybnost. Relativně dobrou zprávou však na tomto místě snad může být fakt, že i přes tyto závažné změny artróza obvykle nemusí vést až k naprosté neschopnosti klubem hýbat. Pokud tedy nebyl postižen kyčelní kloub, kdy toto nebezpečí skutečně hrozí.

sponzorovane odkazy