Léčba štítné žlázy

Začněme tentokrát jednou dobrou zprávou. Léčba onemocnění štítné žlázy se v naprosté většině případů odehrává na bázi ambulantních vyšetření. Nejde však o úplné pravidlo. U některých – nutno říci, že k této situaci dochází jen velice výjimečně – pacientů se však i přesto neobejdeme bez hospitalizace. K tomuto kroku se lékaři uchylují pouze tehdy, dochází-li ke skutečně mimořádně intenzivní tvorbě hormonů.

Co se týče obvyklého průběhu návštěvy lékaře, je třeba říci, že úspěšná diagnostika onemocnění štítné žlázy si v současné době žádá dvojici hlavních procedur. Jednak jde o provedení tzv. ultrasonografie, a samozřejmě také odběr a následný rozbor krve.  Spolu s tím lékař provede rovněž veškerá obvyklá vyšetření, a to včetně vyšetření očí či změření pacientova pulzu.

Jako ultrasonografii přitom označujeme   techniku, která umožňuje bezpečné zjištění jak samotných rozměrů pacientovy štítné žlázy, tak i konkrétní způsob, kterým je v jeho těle uspořádána. Jak pro uzly či cysty, tak i záněty autoimunitního charakteru jsou totiž typická odlišná uspořádání.

Kromě ultrasonografického vyšetření lékař provede zmíněný krevní rozbor, přičemž v krvi pacienta sleduje jednak výši hladiny protilátek proti štítné žláze, ale především koncentraci hormonů. Těmi se v našem případě myslí jednak hormon tyroxin, tak  v neposlední řadě rovněž  tzv. tyreostimulační hormon. Jeho hlavním úkolem je celkově řídit funkci štítné žlázy, přičemž jej můžeme najít v hypofýze – podvěsku mozkovém.

Teprve po absolvování všech těchto vyšetření je možné začít se samotnou léčbou nedostatečné činnosti štítné žlázy. Ta přitom spočívá v prvé řadě v aplikaci výše zmíněného hormonu tyroxinu, a to ve formě tablet. Ty jsou v současné době na trhu v dostatečném množství variant odstupňovaných podle množství hormonu, jež je v nich obsažen. Na tomto místě bychom měli také zdůraznit, že během užívání tablet s tyroxinem je třeba dbát nejen na to, abychom je užívali vždy ve stejný předem stanovený čas, a  nezapomínali je zapít dostatečným množstvím vody, ale především na to, že je nezbytné je polykat v jinou dobu, než ostatní předepsané léky.

Nepříjemnou zprávou zde může být fakt, že hormon tyroxin je v případě nedostatečné činnosti štítné žlázy třeba užívat nikoliv pouze po dobu, kdy se nás příznaky onemocnění dotýkají nejsilněji,  ale naopak u větší části nemocných až do konce života. Určitou útěchu však zde může představovat skutečnost, že v tomto případě nemusíme vždy panikařit, pokud zjistíme, že jsme z nějakého důvodu lék zapomněli užít. Vzhledem k tomu, že lék je užíván stabilně, což se samozřejmě odráží i v hladině tyroxinu, nenese s sebou krátkodobý výpadek větší riziko.

Kromě podávání přípravků obsahujících hormon tyroxin jsou nedílnou součástí léčby rovněž   léky, jejichž hlavní funkcí je naopak nastartovat procesy blokující činnost některých jiných hormonů. Jinou možností však také je, aby v případě, kdy přebytečné hormony představují výsledek činnosti nezhoubného nádoru, došlo k vyjmutí dané části štítné žlázy rukou chirurga. U autoimunitních variant onemocnění se však může také osvědčit pouhé užívání hormonů, které v horizontu několika měsíců dokáže činnost štítné žlázy stabilizovat do formy, v níž se nacházela před vypuknutím nemoci. Určitě to však nemusí být pravidlem!

sponzorovane odkazy