Atlas nemocí.cz

Situaci, kdy štítná žláza není schopna vyprodukovat tolik hormonů, kolik lidské tělo potřebuje, označujeme jako hypotyreózu. Ačkoliv toto označení zajisté nepatří k těm nejznámějším názvům běžných nemocí, sama choroba běžnou nepochybně je. Jen v kategorii žen kolem padesátky totiž dnes registrujeme její výskyt u patnácti až dvaceti procent! Ačkoliv právě u nich je její zastoupení nejsilnější, určitě ve svých problémech nejsou osamoceny. Snížená funkce žlázy se totiž může objevit i u mnohem mladších osob.

Z hlediska svých příznaků je hypotyreóza zajímavá již skutečností,  že přestože v souladu s běžným očekáváním se u většiny zaznamenaných případů projevuje zmenšením samotné štítné žlázy, nemusí to být pravidlem. U některých pacientů totiž naopak stejně tak může dojít k jejímu zvětšení.

Už skutečnost, že hormony produkované štítnou žlázou v lidském organismu plní množství nezastupitelných úloh, naznačuje, že jejich nedostatek se odrazí hned na několika frontách, a vlastní příznaky hypotyreózy jsou tak značně komplexní povahy. Vždy však svou roli samozřejmě sehrává i věk pacienta či dosavadní vývoj jeho zdraví.

Pro prvotní fáze onemocnění je přitom charakteristické, že problémy jsou takového druhu, který vůbec nemusí přímo naznačovat, že je něco v nepořádku právě se štítnou žlázou. Nemocný si tak například postupně začíná uvědomovat, že se stále cítí příliš unavený, že ho neobvykle dlouho trápí potíže spojené se zácpou, či že jeho pokožka se zdá býti podezřele vysušená.

Pro další období je potom typické, že tak jak snížené množství přítomných hormonů štítné žlázy snižuje množství kyslíku, které naše tělo spotřebuje, dochází zároveň k výraznému snížení aktivity našeho organismu. Což se konkrétně obvykle nejčastěji projevuje tak, že i donedávna neproblematické fyzické aktivity nemocného snadno unaví, ten se proto dlouhodobě cítí být na pokraji svých sil. Časté jsou pocity ospalosti, a především chladu. Pacienti trpící hypotyreózou se proto velice často teple oblékají i za „normálních“ okolností, a nejraději by ve svých příbytcích stále přitápěli.

K podstatným změnám však zpravidla dochází také pokud jde o samotný vzhled nemocného. V prvé řadě tak pacient mívá velice suchou kůži mnohdy až nažloutlé barvy, která se brzy začíná loupat. Vlasy, vous či tělesné ochlupení přestávají růst tak jako doposud, mohou se více lámat.  Postupně vlasy začínají vypadávat, což se může týkat také obočí, aby v některých případech  nemocný skončil úplně plešatý.

Spolu se zpomalením růstu vlasů (ale třeba i nehtů), můžeme pozorovat také zpomalení funkce střev, které odráží pro hypotyreózu tolik typické celkové zpomalení metabolismu. Kromě ze zřejmých důvodů nepříjemných pocitů spojených se zácpou, která u některých pacientů přechází až do úplné neprůchodnosti střev, se tyto změny mohou projevovat také v podobě zadržování tekutin. Což prakticky může znamenat postupné přibývání na váze, a to právě skrze množství zadržených tekutin, jež se nejčastěji soustřeďují v oblasti nohou, kde také způsobují prosakování kůže (tzv. myxedém).

Prosakování kůže však nebývá vždy omezeno jen na oblast dolních končetin, ale stejně tak se může týkat i obličeje nemocného, a to především jeho víček či jazyka. V některých případech proto lze očekávat i změnu celkového výrazu ve tváři. Nadto v některých případech může docházet k problémům se správnou artikulací, což je odrazem právě zmíněného zvětšení jazyka.