Nepřirozeně silné pocity únavy, ale i zimy. Bolesti svalů, stejně jako ospalost. Těmito hlavními signály se ohlašuje velká část případů narušené funkce štítné žlázy. Zároveň jde o dobré důvody pro to, abyste navštívili ordinaci našeho praktického lékaře. Určitě nebudete první ani poslední. V rozvinutých zemích totiž onemocnění štítné žlázy postihují mezi pěti až třiceti procenty populace. Od nemluvňat po důchodce. Spolu s tím nicméně bylo doloženo, že největší část pacientů spadá do kategorie středního až vyššího věku. Zde se tak tato onemocnění týkají zhruba pětiny všech žen, a každého desátého muže. Lékaři přitom nejčastěji diagnostikují nemoci spojené se změnami velikosti štítné žlázy, sníženou či zvýšenou produkcí hormonů, ale stejně tak i záněty či dokonce nádory.
Štítnou žlázu řadíme mezi žlázy s vnitřní sekrecí, jež se také někdy označují jako tzv. endokrinní žlázy. Najdeme ji na krku v místech, kde se nachází hrtan spolu s horní částí průdušnice. Je tvořena dvěma laloky, levým a pravým, které jsou dlouhé zhruba pět centimetrů, a svým tvarem silně připomínají hrušku. V průměru se jejich hmotnost obvykle pohybuje mezi patnácti až dvaceti gramy. Jejich důležitou součástí jsou drobné vaky, jimž říkáme folikuly, jejichž hlavním úkolem je jednak zachycovat jód, ale především produkovat, uchovávat a podle potřeby také uvolňovat dvojici důležitých hormonů: tyroxin a trijodtyronin. Se správnou činností štítné žlázy je však spojena i tvorba třetího hormonu, kalcitoninu, který je však výsledkem činnosti buněk přítomných mezi těmito vaky.
Význam zmíněných hormonů pak spočívá zejména v jejich schopnosti výrazně ovlivňovat konkrétní průběh metabolismu člověka. Ve štítné žláze vytvořené hormony se prostřednictvím krevního oběhu dostávají do dalších částí lidského těla. V případě, že dojde k narušení této její funkce, může to vést k velice závažným poruchám přirozeného vývoje lidského těla.
Činnost štítné žlázy se navíc může stát problémem prakticky bez ohledu na věk. Jednak tak nejsou žádnou výjimkou případy, kdy se rodí novorozenci s těžkými poruchami centrální nervové soustavy, jež jsou výsledkem poruch činnosti štítné žlázy ještě v průběhu samotného těhotenství. Stejně tak je ale možné, že k problémům dojde i u již dospělých osob, kde hrozí mimo jiné srdeční či cévní poruchy, které jsou vyústěním narušeného fungování štítné žlázy.
Jednou z nejčastějších poruch fungování štítné žlázy je snížení produkce hormonů. Těch se potom logicky v lidském těle nedostává. Pacient pak brzy zjišťuje, že je bez viditelnějších důvodů unavený, je mu zima či pociťuje svalovou slabost. Nedostatek hormonů však také může způsobovat změny psychického rázu, a to pak zejména deprese, stejně tak se však objevují poruchy paměti.
Pokud zavčas nezačneme s léčbou, může dojít ke kornatění tepen či rozvoji ischemické srdeční choroby.
Možné však je i to, že štítná žláza naopak začne hormonů produkovat nadbytek. V takovém případě pak hovoříme o tzv. hypertyreóze. I tehdy jde o dostatečný důvod k obavám. Štítná žláza následkem vnitřních změn může začít nabývat na objemu. Pacient naopak začíná ztrácet na váze, a to i přesto, že jí tak jako doposud. Mohou se objevit problémy se srdcem, ale i hyperaktivitou či třesem rukou.
V případě, že máme co do činění s tzv. Graves-Basedowovou nemocí, dochází ke zduření očních svalů, a silným tlakem na oči. Výsledkem mohou být nejen problémy se správným viděním, ale dokonce až úplné oslepnutí!
Nejnovější komentáře