Struma

O strumě, případně také lidově o voleti, hovoříme tehdy, pokud dojde k postupnému zvětšení objemu štítné žlázy, jež se nakonec stává viditelná už na první pohled a samozřejmě i pohmat. Štítná žláza se přitom, jak se domnívají mnozí z nás, nemusí zvětšovat symetricky, ale naopak ke změnám tohoto druhu může dojít pouze v některých jejích částech, což se pak do výsledného stavu může promítnout v podobě ať už jednoho či více „uzlů“.

Z fyziologického hlediska je vznik a rozvoj strumy možné popsat jako přirozenou reakci na změnenou funkci štítné žlázy, kdy tato produkuje hormony v nedostatečném množství. Struma se rovněž v některých případech objevuje na přechodnou dobu u dospívající mládeže, stejně jako u těhotných žen. Ke stejným změnám může dojít i během menstruace.

Vůbec nejčastější příčinou zmíněných změn přitom bývá dlouhodobější nedostatečný příjem jódu v potravě. Stejně tak ale může být na vině také koncentrace některých cizorodých látek, jež ovlivňují funkci štítné žlázy, která následně nefunguje v plné míře. Typicky jde o látky vyskytující se v některých široce užívaných lécích, ale i v potravě! Mezi léky může jít o některé složky přípravků užívaných v rámci léčby tuberkulózy, u potravin potom v této souvislosti hovoříme o tzv. strumigenech, jejichž zdrojem mohou být překvapivě například zelí či kapusta, ale stejně tak i třeba luštěniny.

Hovoříme-li o samotných příznacích strumy, v obvyklých případech potíže zpravidla nejprve začínají  tak, že pociťujeme nepřirozený a nepříliš příjemný tlak právě v oblasti krku. Brzy na to se pak mohou objevit pocity nedostatečného příjmu vzduchu při běžném dýchání, které doprovází podobně cizorodý tlak na samotnou průdušnici. Mezi charakteristické projevy v této fázi můžeme počítat také potíže během polykání.

Podstatnější je však zde pro nás spíše vlastní riziko pro lidský organismus, jež zvětšení štítné žlázy nepochybně představuje. Je proto nezbytně nutné s léčbou strumy začít co nejdříve. V opačném případě totiž, byť v řádu několika málo let, hrozí, že ve štítné žláze může dojít k rozvoji rakovinotvorného bujení!

Pozorované změny však určitě nepředstavují dostatečný důvod k panice. Nejenže totiž riziko nádorového bujení se v řeči čísel pohybuje jen velice zhruba mezi pěti až patnácti procenty, ale především, pokud s léčbou a vůbec pravidelným sledováním našeho zdravotního stavu nebudeme otálet, nebude nám třeba dokonce ani neschopenky. Nemusíme proto chovat sebemenší obavy, že by diagnostika problémů tohoto druhu představovala malou osobní katastrofu či cokoliv podobného.  Naše dosavadní práce ani koníčky by nemocí neměly být ovlivněny.

Ještě zde dodejme, že obvyklý průběh léčby strumy spočívá v podávání léků, jejichž nejdůležitějšími součástmi jsou spolu s nezbytným jódem především hormony za běžných okolností produkované štítnou žlázou.

Teprve v situacích, kdy léčba v této podobě nevede k žádoucím výsledkům, struma dosáhla již přílišné velikosti, ři hrozí nádorové bujení, může lékař přistoupit k jejímu operativnímu odstranění,  či ozařování. To se provádí opět radioaktivním jódem, ale pouze ve skutečně výjimečných případech.

sponzorovane odkazy