Zánět močových cest patří k velice rozšířeným onemocněním. Svědčí o tom konec konců i fakt, že prakticky každý z nás si během delšího sezení na studeném brzy vzpomene, že tak poměrně snadno může přijít k újmě. Není zde ani příliš podstatné, nakolik podobná vštěpená varování odpovídají realitě, jakož spíše skutečnost, že se zánětem močových cest se nakonec v některé z jeho forem setkává alespoň jednou za život velká část českých žen.
I když se v mnoha případech rozvine „pouze“ do podoby drobného zánětu, který život člověka nemusí příliš omezovat, může samozřejmě dojít ke komplikacím, jež končí intenzivním hnisáním, které může výrazně ohrožovat správnou funkci ledvin. Lékaři proto v žádném případě nedoporučují riziko tohoto onemocnění podceňovat.
Obecně lze s určitostí říci, že zánět močových cest ve výrazně větší míře postihuje ženy, přičemž ještě častěji ženy těhotné. Bezprostředním spouštěčem onemocnění jsou přitom bakterie Escherichia coli, které jsou běžně obsaženy v našem zažívacím ústrojí. Čas od času však může dojít k situace, kdy se tyto bakterie dostanou přes konečník do močové trubice a následně do močového měchýře. Pokud následně nepřijímáme dostatek tekutin, Escherichia coli se zde může začít velice rychle množit, od čehož je již jen krůček k propuknutí vlastního zánětu močových cest.
V případě, že k němu dojde, zdravotní obtíže na sebe nenechávají dlouho čekat. Nejprve zpravidla přichází nepříjemné pocity provázející močení – typicky různé podoby pálení nebo řezání, stejně podezřele časté nutkání k močení. K tomu následně přistupují bolestivost v oblasti podbřišku nebo močového měchýře. Onemocnění zároveň doprovází proměna vzhledu moči, která se jeví být příliš zakalená a nepříjemněji zapáchající.
Nevěnujeme-li těmto příznakům větší pozornost, může se zánět močových cest dále rozvinout, což obvykle vede k horečce a třesu, mohou se objevovat výtoky z pochvy, moč v sobě také někdy obsahuje částečky krve. V této fázi již obvykle zánět močových cest představuje nebezpečné ohrožení našeho zdraví, jež poměrně často vyžaduje hospitalizaci.
Jaké jsou příčiny vzniku tohoto onemocnění, stejně jako jeho projevy, tedy již víme. Jak se však zánětu močových cest lze úspěšně bránit? Naprosto základní je – jak v jeho prevenci, tak i během samotné léčby – důsledné dodržování optimálního pitného režimu. Obecně přitom platí, že množství vypitých tekutin zvyšujeme úměrně naší fyzické aktivitě, důležité je především hodně pít v situacích vedoucích k nadměrnému pocení, stejně jako i během letních měsíců jako takových.
Zde ještě dodejme, že pokud se objeví nepříjemné pocity spojené s močením, mohou obtíže ustoupit právě již následkem zlepšení vašeho pitného režimu. Pokud však nedojde ke změně po době delší než asi dva dny, nebo se nepříjemné příznaky zánětu naopak stupňují, je vhodné neotálet, a raději navštívit lékaře.
V ordinaci obvykle po klasických otázkách na charakter vašich obtíží a délky jejich trvání následuje laboratorní vyšetření moči, přičemž přítomnost bakterie Escherichia coli jasně naznačuje, že máme co dělat právě se zánětem močových cest.
Dojde-li k diagnostice onemocnění, dalším krokem je nasazení antibiotik, přičemž se často nasazuje jeden druh okamžitě po jištění přítomnosti bakterie, a na základě dalších rozborů moči se později případně upraví jejich druh, doporučené dávkování, stejně jako předpokládaná délka jejich podávání.
Ještě zde dodejme, že v případě těžších zánětů, kdy hrozí ohrožení ledvin – na něž upozorňují bolesti v oblasti beder stejně jako nečekané vysoké teploty – může lékař přistoupit ještě k dalším doplňujícím vyšetřením, která se provádějí důkladným rozborem krve. Někdy se také využívá vyšetření ultrazvukem, za jehož pomoci se sleduje potenciální (ne)obvyklé fungování jak ledvin, tak močového měchýře a močovodů.
Dodejme ještě, že daleko nejrozšířenějším způsobem přenosu zánětu močových cest je podle dostupných údajů nevázaný sexuální život, spojený s častým střídáním partnerů, neobvyklými sexuálními praktikami a nedostatečnou hygienou. Jako podobně rizikové se ukazují rovněž vrozené vývojové vady močového měchýře.
Já se záněty močáku bojuji asi od desíti let. Objevily se u mě z ničeho nic a někdy do patnácti let mi nedaly pokoj. Pamatuji si, že tenkrát se mnou maminka zkoušela všechno možné, vařila mi čaj z lípy (někde se dozvěděla, že to prý pomáhá), vzala mě k nějakému pánovi, který mi namíchal nějaký speciální čaj, ale nic nepomáhalo. Pamatuji si, že jsem pak nějakou dobu brala prášky, ale taky nic. Pak to najednou zmizelo samo a byl dlouho klid. Až kolem 20.roku se to zase vrátilo a už to neodešlo. Nyní je mi 34 let a už vážně nevím, co si s tím mám počít. Přesto, že dodržuji veškeré zásady správné prevence, pořád se mi to vrací. Dříve jsem šla vždy k lékaři, který mi dal antibiotika, jenž zánět sice vyléčily, ale samotnou podstatu problému neřešily a moje tělo náporem všech těch léků hodně trpělo. Teď to řeším aspoň tak, že při prvních příznacích začnu brát uroval akut, který zánět rozežene a bez antibiotik se obejdu, přesto si myslím, že není normální mít záněty takto opakovaně.
Zánět už jsem měla několikrát, ale naštěstí jsem ho vždy zachytila v začátcích, takže jsem si vystačila s doplňky z lékárny. Jenom jednou se mi zánět táhl skoro dva týdny, takže jsem musela k lékaři a dostala jsem antibiotika – cotrimoxazol. Naštěstí jsem se nikdy nedostala do stádia, kdy bych měla v moči krev nebo bych musela být v nemocnici. Perfektní jsou na zánět brusinky, brusinkové čaje a doplňky z nich. Hodně pít, být v teple.