Podle dostupných statistik se tenisový loket týká v průměru tří procent obyvatel České republiky. Již samotné toto číslo tak naznačuje, že doby, kdy toto onemocnění bylo skutečně možné považovat za nemoc postihující výhradně sportovce, nebo snad dokonce pouze tenisty, jsou dávno pryč. Pokud tomu tedy tak ve skutečnosti vůbec kdy bylo. Určující pro propuknutí této formy zánětu šlach totiž není pěstování sportu, ale spíše kterákoliv fyzická aktivita, která s sebou nese nadměrnou a nevyrovnanou zátěž. „Tenisty“ proto raději hledejme ve výrobních halách, ale stejně tak i v open space kancelářích. Nakonec je známo, že vůbec prvním označením pro tyto obtíže byla ve francii poslední čtvrtiny 19. století Křeč písařů.
Tenisový loket je již po dlouhá léta druhým nejrozšířenějším druhem zánětu šlach. S těmi ostatními jej spojuje mimo jiné také způsob, jak vzniká: a to prostřednictvím dlouhodobější zátěže, která nadměrným způsobem postihuje pouze omezenou část těla, jež se tak po náročné aktivitě nedokáže poctivě zregenerovat. Mimo nevhodně prováděného backhandu zde můžeme zmínit také řízení auta, ale i pohyby při šroubování či dokonce otevírání dveří. Na vině je zde pravděpodobně narušení přirozeného oběhu v místě, kde šlacha přechází do kosti.
Výsledkem je pak tvorba bolestivého zánětu, který je obvykle nejvíce cítit tehdy, kdy se pokusíme co nejvíce pokrčit ruku. Zánět přitom nejvíce postihuje loket v místě, kde jeho okraj směřuje směrem ven.
Co se týče obvyklého průběhu onemocnění, nejprve zpravidla nepříjemnou bolest cítíme po skončení namáhavé aktivity, která brzy poté pozvolna ustupuje. To, že zánět dále postupuje potom zřetelně signalizuje skutečnost, že bolest již přestává mizet, a stává se naším trvalým společníkem. Naopak se může stávat ještě intenzivnější, a to především tehdy, kdy se pokoušíme s rukou manipulovat. Proto se stává téměř pravidlem, že u postižených pozorujeme narůstající obtíže jak například s nošením tašek, tak i u na pohled méně náročných činností zasunutí židle pod stůl. Nakonec člověk mnohdy zjistí, že mu činí velké obtíže zvednout v podstatě cokoliv.
Bolest přitom často vystřeluje nejen do samotné ruky, ale může zasahovat i oblast celé paže či ramene, a ve skutečně rozvinutých případech až ke krku. Spolu s tím také platí, že tyto potíže, jakož i nepříjemné pocity, jež je doprovázejí, nejsou přítomné ve stejné intenzitě v průběhu celého dne. Po probuzení sice můžeme cítit, že klouby na nemocné ruce se zdají být méně pohyblivé, ale nemusí na druhou stranu tolik bolet. Problémy se však stupňují, a večer či v noci se bolest stává nesnesitelnou.
Dobrou zprávou však může být to, že budeme-li se přesně držet stanoveného postupu léčby, což samozřejmě zahrnuje striktní zákaz zbytečného přepínání postižené ruky, je relativně vysoká pravděpodobnost, že se vám tenisového loktu podaří zbavit. Týká se to více než padesáti procent pacientů – u těch obvykle v rozmezí měsíce až měsíce a půl obvykle dojde k úplnému odeznění problémů. Na druhou stranu je však nutno uznat, že u zbylé části nemocných tenisový loket často přechází nejenom k opakujícím se problémům, ale v některých případech až do své chronické formy. V takovém případě mnohdy nezbývá, než osud zánětu vložit do rukou zkušeného chirurga.
Nejnovější komentáře