Zánět spojivek

Choroba návštěvníků veřejných koupališť, alergiků či svářečů. Zánět spojivek se zdá být výsostně moderní zkušeností. Pokud si však promneme oči, abychom získali ostřejší vhled do minulosti, pak zjistíme, že ve skutečnosti je tomu spíše naopak.

Historicky první doložená zmínka o zdravotních obtížích tohoto druhu se totiž datuje až do patnáctého století před naším letopočtem. Z této doby totiž pochází papyrus popisující způsob, kterým se zánět spojivek léčil ve starém Egyptě. Nepostradatelnými zde přitom pro tehdejší učence byly především med, sádlo, ale například také malachit.

Pokud se nám dostane do očí cizí těleso či tělísko, prostřednictvím mrkání a slzení je zpravidla naše tělo dokáže odstranit dříve, než dojde k možnému poškození. Analýzy složení slz navíc prokázaly, že jejich součástí jsou mimo jiné i zvláštní látky, které umožní neutralizovat potenciálně nebezpečné látky. Navíc jich velké množství dokáže odpudit i samotný povrch očí. Všechny tyto obranné mechanismy však samozřejmě nikdy nemohou fungovat na sto procent. Jedním z následků jejich přetížení a následného selhání pak může být například právě zánět spojivek.

Jako spojivky označujeme drobné blány, kterou lze najít na vnitřní straně okraje očních víček.  Ty dále tvoří tzv. spojivkový vak, který zasahuje až k rohovce. Podaří-li se infekci skrze všechny předchozí nástrahy doputovat až sem, začne se oko bránit ještě o něco intenzivněji. Pokud nám tak začne téct z nosu či nám slzí oči, jde právě o projevy této obrany. Aby byla úspěšná, je nezbytné  zintenzivnit zásobování nezbytnými látkami a co možná největší počet nebezpečných zárodků odstranit. Proto se cévky v této oblasti začínají rozšiřovat, aby následně spojivky získaly ono charakteristické červené zabarvení. Na zánět je zaděláno.

Můžeme tak brzy očekávat pocity řezání, pálení a bolesti, jakož i celkové otoky víček. Spolu s tím se však zánět spojivek může projevovat  i změnami v místech, kde bychom to příliš nečekali. Nemusíme tak jen mít ulepené řezající oči, přes něž toho až tolik nevidíme, ale stejně tak je možné, že na sobě budeme pozorovat nachlazení či mírnou horečku, bude nás pobolívat hlava. Žádnou výjimkou nejsou ani zduřeniny mízních uzlin. Na kůži se mohou objevit vyrážky, ve svalech pocity bolestivosti.

Jak však nejspíše bude moci potvrdit většina z nás, obvykle průběh tohoto zánětu nebývá až tak dramatický. Velice často tak dokonce zánět spojivek odezní samovolně, tedy aniž bychom proti němu museli podniknout jakákoliv opatření. A pokud ne, může postačit aplikace volně prodejných kapek, na nichž navíc mnozí z nás prakticky vyrostli.

Samozřejmě však nejde o pravidlo. Vzhledem k tomu, že se tento druh zánětu opravdu snadno šíří, existuje relativně vysoká pravděpodobnost, že se infekce rozšíří i mezi další členy naší domácnosti.

Pokud se pak některý z nakažených ukáže být méně odolný vůči této infekci, může následně hrozit nejen zesílení samotných nepříjemných  příznaků zánětu, ale stejně tak i jeho šíření do dalších částí těla. Výsledkem pak může být například nevratné poškození očí!

Ačkoliv jste v minulosti podobné obtíže již několikrát překonali, případně máte v záloze dostatečné množství sádla i medu, není už v takovém případě vhodné se spoléhat jen na vlastní léčitelskou intuici.

sponzorovane odkazy